Rozloha, poloha, členitost, přírodní podmínky

 Rozloha: 42 mil. km²

- dělí se na dva světadíly

a) Severní Amerika 24  (Severní + Střední)

b) Jižní Amerika 18

- Severní a Střední Ameriku odděluje Tehuantepecká šíje

- Střední a Jižní Ameriku odděluje Panamská šíje (48 km)

- r.985 – objevení Ameriky Vikingy

- 2. října 1492 – Kryštof Kolumbus objevil Ameriku (Střední Amerika), Amerigo Vespuči

Poloha

- nejsevernější bod – Murchisonův mys 72°SŠ

- nejjižnější bod – mys Froward 54°JŠ

- nejzápadnější bod – mys prince Waleského 168°ZD

- nejvýchodnější bod – mys Branco 35°ZD

- Amerika leží jen na západní polokouli

- 3 oceány: Tichý, Atlantský, Severní ledový

- moře: Karibské, Sargasové, Labradorské, Baffinovo, Beaufortovo, Čukotské, Beringovo, Grónské

Horizontální členitost

- 25% zálivy, ostrovy, poloostrovy SA, 2. na světě

- 1% JA, nejméně ze všech světadílů

Ostrovy: Aleuty, Galapágy, Ohňová země, Falklandy, Velké a Malé Antily, Bahamy, Bermudy, Newfouland, Grónsko – největší ostrov světa (2,2 ), Baffinův o., Ostrovy královny Alžběty, Viktoriin o., Pllesmerův o.

Velké Antily: Kuba, Haity, Jamajka, Portoriko

Malé Antily: Grenada, Dominika, Martinik, Antigua, Tobago

Poloostrovy: Aljaška, Kalifornský, Yucatán, Patagonie, Florida, Nové Skotsko, Labrador

Zálivy: Bristolský, Aljašský, Kalifornský, Panamský, La Plata, Moskytů, Mexický, Fundy, sv. Vavřince, Hudsonův

Průlivy: Beringův, Drakeův, Mogalhãesův, Davisův, Hudsonův

Průplav: Panamský (r.1914)

Povrch Ameriky

- základem jsou štíty: Brazilský a Kanadský + litosférické desky: Severoamerická, Kokosová, Karibská, Nazca, Jihoamerická → tektonicky živá oblast, + zlom St.Andreas (mezi Tichomořskou a Severoamerickou deskou) – nejvíce zemětřesení

- průměrná nadmořská výška:

SA – 720 m.n.m

JA – 580 m.n.m

Pohoří:

Kordilery – pobřeží celé Ameriky, v JA = Andy

- nejvyšší hora: Aconcagua 6959m (Argentina)

- dělí se: Aljašské hory, Mackenziovo pohoří, Skalnaté hory, Kaskádové pohoří, Sierra Nevada, Sierra Madre, Andy

Apalačské pohoří – Mt.Mitchel 2037

Guayanská vysočina

Brazilská vysočina

Sopky:

SA – sv. Helena, Mt.Ranier – 4391m

StA – Popocatépetl (5452 – činná), Citlaltépetl (5699)

JA – Cotopaxi, Langay, Lascar, El Misti

Pouště: Mohavská, Gilská, Nevadská, Sonorská, Alacama – JA

Plošiny: Centrální roviny, Velké prérie, Kolorádská plošina, Mexická plošina, Gran Chaco (JA), Patagonská tabule

Nížiny: Arktická, Mississippská, Pobřežní, Atlantská, Amazonská, Laplatská

zajímavosti:

Velká kaňon – leží na řece Colorado, délka až 350km, hloubka 2km

Údolí smrti – nejnižší místo Ameriky (-86m)

Národní parky

Yelloustonský nár. park – vznik r. 1872 → nejstarší národní park, největší

Glacier – vznik r. 1932

Velký kaňon – vznik r. 1919

Yosemite – vznik r. 1890

Bryce Cangon, Arches – vznik r. 1928

Sequoia – vznik r. 1890, stromy sekvoje – nejvyšší stromy (nejstarší 220 let a 80 m vysoký strom generál Sherman)

Everglades – Florida – vznik r. 1947

Denali

 Vodstvo Ameriky

- 3 úmoří: Severní ledový oceán, Atlantský, Tichý

Řeky SA: Mackenzie, Colorado, Missouri, Mississippi, Arkansas, Ohio, Ottawa, Rio Grande, sv. Vavřince

Řeky JA: Orinoko, Amazonka, Paraná (ústí se nazývá La Plata), Uruguay, Paraguay (největší přítok Praná), Madeira, Tapajós, Xingu, São Francisco, Colorado

Amazonka

- povodí Amazonky je asi 2/3 Evropy

- pramení v Peruánských Andách

- 2 prameny: Ucayali a Apurimac

- přítoky: Madeira, Rio Negro, Tocantis, Xingu → patří mezi 15 nejvodnatějších řek světa

- námořní lodě mohou vjíždět až do přístavu Manaus = námořní přístav

- 1. mapu Amazonky zhotovil Samuel Fritz = jezuita českého původu

- délka: nejdelší řeka světa – průtok 110 000  

- ústí je široké přes 200km

- v ústí vznikl největší říční ostrov na světě: Marajó – 48 000

- oslazuje mořskou vodu až 400 km od pobřeží = brakická voda (= mísení slané a sladké vody)

- z oceánu působí na Amazonku přílivová vlna = pororoca

Amazonský prales ,,plíce světa“

- několik pater, hustý porost

- největší zásobárna dřeva na světě (eben, mahagon, teak)

- problém vypalování lesa

- v JA pokrývají lesy 52% povrchu

Jezera

a) JA: Maracaito – mořská laguna, slané

Titicaca – nejvýše položené splavné jezero na světě (3800m)

Poopó – hluboké 3m

b) StA: Nicaragua

c) SA: -„Velká jezera“ à největší systém sladkovodních jezer

             - patří sem: Hořejší: – největší z „Velkých jezer“ plochou i objemem

                                              - největší sladkovodní jezero na světě, rozloha: 82000km²

                                              - 2. největší jezero na světě

                              Michiganské: pouze jako jediné je celé na území USA

                              Hurónské

                              Erijské: nejmenší plochou i objemem

                              Ontarijské: z předchozím jsou spojeny Niagarskými vodopády (výška kolem 50m)

-   další jezera (Kanada): Winnipežské, Velké Otročí, Velké Medvědí, Sobí, Atabasca a velké solné v USA

Vodopády

 - nekyší na světě: Angelův (979m) – přítok Orinoka

 - Iguace: největší vodopádový systém na světě (275 kaskád), mezi Brazílií a Argentinou (55-90m výška)

         PODNEBÍ

- je ovlivněno poledníkovým směrem pohoří à vítr z jihu vane na sever (až do Kanady) – teplý x studený vane naopak (blizard)

- 2 část à závětrná strana, málo srážek

podnebné pásy:

• severní arktický (60°)
• severní mírný (60° až 40°)
• severní subtropický (40° až obratník raka)
• tropický pás (obratník raka až kozoroha) – hodně srážek
• jižní subtropický (obratník kozoroha až 40°) – chladnější než severní
• jižní mírný (40° a dál)

vegetační (bioklimatické) pásy:

 - závisí na podnebí, v Americe se nachází všechny typy

·         tundra: dlouhodobě zamrzlá půda = permafrost, 1-3 měsíce vegetační období

·         tajga: pás jehličnatých lesů

·         smíšené a listnaté lesy – buk, dub, javor, sekvoje

·         prérie: převážně stepi, střed a jih USA, Argentina (La Plata)

·         pouště, polopouště

·         tropický deštný les

·         savany: obklopují tropický deštný les, llanos, selvas